Ledově klidný a nechutně sebevědomý. Dostál si ve 23 letech podmanil hokejový národ

3 minuty čtení

Zlatý hokejový tým z Prahy byl plný skvělých individualit. Pavel Zacha rozhodl čtvrtfinále, Hurikán Martin Nečas v semifinále provětral Švédy a pompézní oslavy zařídil David Pastrňák. Přesto je tu jeden muž, jehož jméno se v potitulových ódách pěje nejčastěji – Lukáš Dostál.

Sledujte nás i na našich sociálních sítích Facebook Instagram – Tik-Tok

Byl famózní,“ nechal se slyšet trenér Radim Rulík, který (stejně jako většina trenérů) nerad vyzdvihuje individuality na úkor týmového výkonu, ale v tomto případě prostě nemohl jinak. A mluví z duše snad všem, kteří zlatou jízdu českého týmu sledovali.

Bezmála 94% úspěšnost zákroků, tři čistá konta z toho dvě ve vyřazovací části (čtvrtfinále a finále). Zkomolenina jeho jména na NEdostal, která létala po jeho nulách nejen po sociálních sítích, byla všeříkající.

Ne, přirovnání k výkonům legendárních brankářů Dominika Haška či Tomáše Vokouna nejsou v žádném případě zcestné. Naopak. Jsou naprosto na místě.

Způsob, jakým Dostál přitahoval puky do své výstroje, se podobal síle zemské přitažlivosti. Na celém turnaji neudělal žádnou výraznou chybu. Sršel (pro soupeře až nechutným) sebevědomím a hlavně naprosto ledovým klidem. Prezentoval se nesmírně vyzrále. A to nejen v brance, ale taky v pozápasových rozhovorech. Jako kdyby si byl právě ťuknout s pár přáteli na rybníku.

To všechno ve 23 letech. Výše zmíněné gólmanské legendy vyčapaly největší úspěchy v reprezentaci v daleko vyzrálejším věku. Když Tomáš Vokoun vychytal v roce 2005 svůj první titul mistrů světa, bylo mu bezmála 29 let. Haškovi v Naganu 1998 ještě o čtyři roky víc. I Dostál už má ve svém věku leccos za sebou, jeho profesionální kariéra je ale stále teprve na začátku. O to víc je jeho počínání dech beroucí.

Co jeho velkou sebejistotu na turnaji ilustruje asi ze všeho nejvíc, jsou dvě věci. Když se ve finále světového šampionátu za stavu 1:0 pokusil trefit odkrytou branku Švýcarů (mimochodem to zkusil už v semifinále proti Švédům, avšak to bylo za daleko pohodlnější situace z hlediska skóre) a na to navazující odpověď do mikrofonu České televize.

Brankář, do jehož dresu v jeho rodných Bedřichovicích na Brněnsku, po turnaji oblékli dřevěnou sochu Napoleona Bonaparteho, zvládal na šampionátu momenty, kdy na něj šlo málo střel, ale i situace, kdy byl v zápřahu. Tak jako na tom byl po celou sezonu zvyklý ze zápasů za Anaheim, který patřil mezi nejhorší mužstva kanadsko-americké NHL, a často jej soupeři výrazně přestříleli.

Slova uznání je potřeba adresovat Ondřeji Pavelcovi, trenérovi brankářů národního týmu. A taky se tak děje. Zejména z úst ostatních členů realizačního týmu. „Ondra brankáře skvěle připravil, má na to neuvěřitelný čuch,“ chválil někdejšího gólmana, který v reprezentačním dresu podal taktéž nejeden skvělý výkon, Jiří Kalous, jeden z asistentů hlavního trenéra Radima Rulíka.

Komentátor České televize Robert Záruba v podcastu Hokej bez červené zmínil, že mu Ondřej Pavelec už na podzim loňského roku během jednoho z turnajů Euro Hockey Tour prozradil (pod slibem, že tajemství si nechá jen pro sebe), že jedničkou na MS bude Lukáš Dostál. „Říkal, že ho má nasledovaného a že nechápe, že si Anaheim ještě drží Gibsona,“ dodal Záruba.

Zatímco široká veřejnost čekala, že po výborné sezoně v Chicagu uzme post prvního brankáře Petr Mrázek, Pavelec měl jiný plán, který vyšel dokonale.

Když pak během mistrovských oslav „Dosty“ víckrát zmínil, že moc nepije, a zlaté juchání tak pro něj bude spíše v poklidu, získal u leckoho možná ještě větší sympatie. Nehledě na jeho vzhled, který fanynky dostává na kolena. Máte tenhle mladík vůbec chybu?

Sledovat Lukáše Dostála i nadále se rozhodně vyplatí. Nedivte se, pokud by s ním v zádech šli Ducks postupem času nahoru. A pokud ne, rádi ho zase uvidíme v národním dresu. No ne? 😊